Chainmaille je kreativní bižuterní technika, která spočívá ve spojování mnoha malých kroužků různými styly vazeb. Česky se této technice říká kroužkování. Co si budeme povídat, výroba jde velice pomalu, je třeba veliké trpělivosti a je to náročné i na manuální zručnost a oči. V minulosti se tato technika samozřejmě používala kromě výroby šperků především na brnění, jmenovitě například evropská vazba na kroužkové košile. V současnosti jde především o umělecké využití pro krásné šperky luxusního vzhledu (náramky, náhrdelníky, náušnice), drobné doplňky (klíčenky, záložky do knih,...) i různé ozdobné předměty.

Osobně mě tato technika velice baví a mám ji rád stejně jako vytvořené výrobky, které jsou prostě báječné, nemohu si pomoci. Nosím samozřejmě náramek z nejluxusnější dračí - královské vazby ve stříbrno-modré kombinaci (Chainmaille dračí náramek stříbrná s modrou) a mám i něco na krk (stříbrno-černý náhrdelník poloviční perskou vazbou). Do společnosti jsem si vyrobil stylovou kravatu z dračích šupin :-)

K výrobě svých šperků používám kroužky z eloxovaného hliníku v různých barevných odstínech. Barvy jsou syté a poskytují krásný lesk (pokud vynecháme matné odstíny). Hliník jako takový je velice lehký, což se projeví i ve výsledných produktech, které jsou také lehké a díky tomu se velice pohodlně nosí. Téměř nevíte, že je máte na ruce jak jsou pohodlné. Samozřejmě mohutný náramek z velkých kroužků je o něco těžší než jemnější varianty z menších velikostí kroužků. 

Psal jsem eloxovaný hliník. Eloxování (anodizace) je chemicko-tepelná povrchová úprava hliníku, kdy specifickým technologickým postupem za působení elektrického proudu vznikne na povrchu vrstva oxidu hliníku a ta lze skvěle obarvit. Tato vrstva oxidu hliníku zajistí několik skvělých vlastností, které se přenáší i na naše šperky:

• vyšší pevnost materiálu
• vysoká mechanická odolnost povrchu
• kvalitní obarvení povrchu, syté barvy
• stálost barevného odstínu a jeho mechanická ochrana
• hladký povrch
• nečerná jako běžné bižuterní komponenty

K dokončení šperků jakoukoli bižuterní technikou slouží různé kovodíly. Všechny karabinky, náušnicové zapínání i náušnicové afroháčky používám výhradně ty z chirurgické oceli. Chirurgická ocel je oproti běžným galvanizovaným bižuterním komponentům odolná a pro většinu lidí i antialergenní. Cena těchto dílů je oproti obyčejným bižuterním kovodílům přibližně desetinásobná, na druhou stranu vydrží podstatně déle funkční, spolehlivé a krásné. A tím nezkazí jakkost a užitnou hodnotu celého šperku. Pokud je to jen trochu možné a finančně přijatelné, volím i případné další díly (přívěsky, spojovací komponenty) také z chirurgické oceli.

Z dalších používaných dílů již jen v rychlosti zmíním "dračí šupiny" (též z eloxovaného hliníku) nebo gumové a silikonové kroužky. Gumové a silikonové kroužky se vyrábí v několika barevných odstínech a především u náramků se používá jejich roztažnosti na výrobu pružných náramků, které nepotřebují k zapínání karabinu. Například tento (na fotce vpravo): Chainmaille náramek poloviční perský bílo-královskymodrý PRUŽNÝ

Doufám, že toto krátké pojednání bylo zajímavé, shrnulo a osvětlilo skvělé vlastnosti těchto nádherných šperků. Dalo by se o této technice, problematice i materiálech hovořit podstatně déle, ale pro základní přehled toto myslím stačí. Na závěr jen doplním jednu zajímavost: na náramek je třeba 80-600 kroužků, výroba trvá od 45 minut po 5-6 hodin, nic pro netrpělivé.

PS: Z kroužků a dračích šupin lze vyrobit i stylové kravaty, dámské korzety, podprsenky nebo bederní roušky, ovšem spotřeba materiálu a ohromné množství času na práci tyto výrobky dost prodraží. A ano, zájemci o living-history, historický šerm, šermířské divadlo nebo cosplay v praxi využijí i zmíněné brnění nebo další části oděvů :-)